Kokrhání s... jarní posilou Tomášem Ježkem

03.03.2014 10:58
Do jarních litých bojů o soutěžní body vstoupí Kohouti posílení o několik nových tváří. Jednou z nich je Tomáš Ježek, hráč zapůjčený z FK Boršice u Blatnice (okr. Uherské Hradiště). Tomáš s námi absolvoval již dvě přípravná utkání a tak jsem ho požádal o krátké představení se a první dojmy z atmosféry v mužstvu.
 
1. Ahoj Tome, představ se nám, prosím. Kde jsi hrál a co máš fotbalově tzv. za sebou? 
Ahoj... abych to vzal hezky od začátku. Je mi 26 let a svouji fotbalovou kariéru jsem začal jako mladší žák v klubu Slavkov. Jelikož Boršice u Blatnice, ze kterých pocházím, nemají 2. stupeň základní školy, dojížděli jsem na základku do Dolního Němčí, kde to fotbalem žije. Netrvalo dlouho a místní trenér starších žáků si mě vybral do týmu. V Dolním Němčí jsem začal několika zápasy v mladších žácích a zanedlouho jsem hrával stabilně i v základu starších žáků. Za žáky jsem hrál v Dolním Němčí tedy celkem 3 roky. Poslední rok jsme s týmem postoupili do 2. nejvyšší třídy, co se dala za žáky hrát. 

Poté následoval postup do dorosteneckého mužstva a scénář se po několika zápasech opakoval. Několik z nás (mladších dorostenců) hrávalo pravidelně 2 zápasy jak za mladší tak za starší dorostence. Ve věku, kdy jsem hrával již jen za starší dorostence, jsem byl občas zapůjčován na "lavičku" tehdejšího 
A mužstva, které tehdy hrávalo divizi. Po překročení dorosteneckého věku jsem pokračoval do A týmu, které 
mezitím spadlo do Krajského Přeboru. Zpočátku jsem spíše střídal a moc se do hry nedostával, postupem času se to ale zlepšilo až jsem si našel stabilní pozici v základu. Poté ale v mé kariéře nastal zvrat a na fotbal jsem již neměl tolik času, jelikož jsem začal studovat vysokou školu v Brně a dojíždění na tréninky 3x týdně pro mě bylo nereálné. Když se k tomu přidala nemoc, se kterou se trápím dodnes, nebylo co řešit a s fotbalem na této úrovni jsem se musel rozloučit. Vrátil jsem se do mého mateřského klubu Boršice u Blatnice, kde jsem ještě odehrál několik sezón než jsem dostal další zdravotní ránu, která mě naprosto donutila se s fotbalem rozloučit.
 
2. Co očekáváš od svého působení v Mackovicích, jaké jsou Tvé osboní cíle? A hlavně, co od Tebe můžou očekávat fanoušci? 
Pokud mi to zdravotní stav dovolí a vše půjde jak bych si přál, chtěl bych být pro Mackovice oporou ve středu poli. Chtěl bych být tím, kdo rozdá a podrží balony a kdo bude tvořit hru Mackovic. Mým osobním cílem je rozehrát se a získat sebedůvěru, přece jenom pauza 3 roky je hodně znát a je to vidět i na nižších úrovních fotbalu. Doufám a věřím, že se mi podaří naladit formu tak, abych byl platným hráčem a pomohl týmu se odlepit ze dna tabulky.
 
3. Máš a sebou dvě přípravná utkání, naplnily se Tvé představy a jak hdnotíš atmosféru v mužstvu?
Je tomu tak... odehráli jsem dva přípravné zápasy, na první pohled s jasnými výsledky ovšem už né tak s jasným průběhem. S týmem Božic to bylo jasné, Božice měli naběháno a natrénováno a bylo vidět, že hrají jako jeden muž. V sobotním zápase jsme si vybrali hodně smůli, kdy soupeř Skalice kdykoliv když kopl na bránu, tak to skončilo v síti a ze 6 šancí nám dali 6 gólů, přitom z našich asi 10 šancí se nám podařilo vstřeli pouze 1 gól. 
Abych malinko nastínil mé pocity z týmu. Čekal jsem mnohem větší zájem od hráčů, hlavně když je tým poslední v tabulce. Zatím mě to připadá, že je tým složen ze dvou týmů, který poslouchá svého "oblíbence". Tým kolem Jirky Kubíčka a tým kolem Ladi Pechala a to nikdy nedělá dobrotu. V týmu by měl být jeden, kdo půjde příkladem všem, nejen svou fotbalovostí ale taky svou morálkou. Druhá věc je ta, že bychom měli mít trenéra, ať si každý říká co chce, i špatný trenér taky trenér. Doufám, že začneme tahat za jeden provaz. Důležité taky bude, aby na zápasy chodili všichni hráči a aby nastupovala stejná sestava. Jakmile budeme schopni se sejít ve stejné (podobné) sestavě každý zápas, věřím, že se sehrajeme a že výsledky na sebe nenechají dlouho čekat.
 
4. Jak vidíš šance mužstva k zisku nejen prvního vítězství?
Tým je mladý a potřebuje usměrnit. Je mi jasné, že během dvou přípravných zápasů se to všechno nedoladí, ale už teď vím, že fotbal hrát kluci umí, chce to jen malinko štěstí, pozitivnější náladu a větší bojovnost v zápasech a půjde to. Jakmile příjdou první body, tak věřím, že se tým semkne a bude tahat konečně za jeden provaz.
 
5. Čím bys nalákal fanoušky, aby zavítali podpořit Kohouty v jarní části sezóny?

Fanoušky bych rád v jarní části pozval na fotbalovou hru, větší množství vstřelených gólů a samozřejmně bodový zisk. Doufám, že fanoušci budou chodit na naše domácí zápasy a budou hnát náš tým kupředu. My se jim za to odvděčíme hezkou hrou. Přál bych si aby se kolektiv semkl a abychom v jarní části získali alepoň 12 bodů.

                     
Děkuji moc za rozhovor a přeju hodně štěstí a nějaký ten gól. -RP-
 

 

Zpět